Prezidentské volby jsem jako většinu posledních voleb strávil ve volební komisi. Nemůžu v ní sedět vždy, neboť často ve volbách kandiduji, ale když to jde, tak neváhám a zapojím se.
Dnes mi vedle mne sedící kolegyně vnukla jeden důležitý postřeh. V Novém Veselí máme seznamy seřazené podle adres. Na vyškrtávaných seznamech je krásně vidět, že obvykle jsou zaškrtnuti z jedné adresy buď všichni nebo nikdo. Protipříkladů se najde hodně, ale většinově je to jasné, buďto rodina nevolí, nebo volí celá rodina.
Napadá mne jedna souvislost s mojí prací ředitele základní školy. Když poslouchám mnoho lidí, jak jsou dnes ti mladí takoví a makoví, hlavně politicky neangažovaní, vždy se hledá chyba ve škole. Složitě pak vysvětluji, že se škola může snažit sebevíc, ale o takovýchto věcech nejvíce rozhoduje rodina. A jsem rád, že se má slova při pohledu do voličských seznamů potvrzují. Nebo vlastně nerad, protože takto se točíme v bludném kruhu a škola by mohla pomoci z něj vystoupit.